24.2 ---*> Dneska?!

24. february 2011 at 22:12 | MárSsí* |  Diary*
Ničí mě tenhle život, všichni lidi jsou neštastní , nikdo není štastný každý se trápí, každý se ničí prací a spousta dětí jsou v dětském domově. Bojím se reality , protože je zlá! Moje dětství, moje sestra byla něco jako moje matka. Od mých tří let byla jako sedmiletá holčička se mnou doma samotné, nikdo s námi nebyl a mě to mrzí, protože já nejsem ten chudák to moje sestra a já to tak nechci,
Ona si tohle nesazloužila, moje matka, bože...Moje matka, hrozně pije , jenže já už tu bolest zabila dávno, už nebrečím jako dřív, strašně se moji rodiče ničí a já tím trpím, nechci aby to takhle bylo. Pokaždé se vrátí opilí domů a hádají se a řvou. "Martino! Nepij už tolik!" . A ráno jede opilá do práce. Už si o naší rodině myslí každý hodně špatného , já bych si to myslela taky, nejvíc mě mrzí že říkají že ten chudák jsem já. Ne, nemám dokonalý život, neměla jsem nikdy to co ostatní, ale už to tak je, jsem samostatná jsem to já a JÁ si vybuduji svůj život. Mrzí mě tak moc věcí, už nejdou vrátit zpět, A vidět mojí matku se za pultem na židli litovat a brečet, sype se jí život před očima a já stojím a brečím a nemůžu udělat nic, NIC. Pořád na všechno špatné jen přihlížím a uvnitř křičím, já vevnitř umírám! Chtěla bych utéct, někam pryč abych už neviděla tuhle strašnou realitu která mě stále ničí. A moje minulost, pořád je mi za zády, pořdá ty stejné chyby jsem na tomhle světě sama! Uplně sama! Je to tak najivní si snít o jiném životě o tom jak jsou všichni kolem mě štastní ...
Každý ti jednou stejně podkopne nohy ikdyž děsně říká že ne..Nakonec stejně zůstaneš sám nikdo tu není věčně a všechno jednou končí, já nechci konce.Nesnáším realitu, nesnáším.
 

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement