1.3 ---*> Chci ať znáš mé jméno...

1. march 2011 at 19:48 | MárSsí* |  Diary*
Můj život je tak zvrácený, jednou jsem nahoře a jednou dole, jednou si příjdu hrozně sama a někdy jsem obklopená hodně lidmi, pro které něco znamenám. Jenže všechno to pěkné mi umí pokazit malinkatá maličkost, co někdo řekně, něco uvidím na Fb..Jsem hrozně přecitlivělá, všechno si beru vážně a nikdy se s tím nevyrovnám lousknutím prstů.

Chtěla bych někomu ukázat svůj svět, aby on sdílel s tim jeho , chtěla bych poznat někoho nového, vlastně chci poznat JEHO. Chtěla bych poznat všechny jeho názory protože jsou někdy moudřejší než ty moje. Je to najivní co? Prostě jen jít vedle něj a povídat si s ním jako byc ho znala celý svůj život, těžké pro člověka co svoje hodně citlivé věci neřekne ani kamarádkám do očí. Asi mají být utajené, jsou to mé přehnané pocity které v sobě každý den mám, a všechno mě vyžene z míry, pitomé sebevědomí, nemám ho , nemám. Hodně lidí mi říká , že nejsem k zahození a že na něj mám. Ale já vím že nemám. On je takový strašně originální kluk, já taky , nikdo není jako já..! Jenže nikdo to nevidí jen pár lidí co ví o mém blogu a někdy si něco přečtou..Když z někým prohodím pár slov, přídu mu tak običejná holka, nevím, netuším jestly jsem k někomu byla TAKOVÁHLE , takhle holka z blogu, moje pravé citlivé já. Mám dvě tváře ...Tuhle a tu venku, tohle je moje hodně hluboké já, zasněná holka, co by chtěla aby jediný člověk poznal její svět. Chtěla by ho někomu dát...
Jenže jsem v klidu protože vím , že jednou poznám člověka , který o mě bude vědět vše. A dám to co dokážu dát...Moje hodně citlivé místo je minulost, umí mě někdy dostat na kolena protože nikdo neví jaká byla, nestál při tom všem vedle mě. A já sama v ten moment nedokážu říct..To co si dokážu jen napsat. Minulost jsem řešila ve svém starém blogu , Michal, moje velká minulost, a dostávám se k tématu , že mě ničí, když si s nim ted prohodím na Chatu pár slov , tak vidím jak je pořád v pohodě a připomene se mi když jsem si s ním dřív psala každý den, když nemyslím na ty hádky. Byla jsem hloupá a on byl čů*** a je pořád, nevím , mám sto chutí mu vlepit na xsicht že jsem stokrát lepčí , než to co jsem tehdá nekdy předvedla..Už to nejde , co já vim..Nechci řešit minulost, už je to prázný zbyli jen vzpomínky když vidím ty místa vzpomenu si na ně, ale v dobrém, na to špatné,..Ach ...Nechci na to myslet , protože se při tom propadám do země a nejde přestat.Pořád padám dál, dál , dál ..Vzbudím se ve snu kde je všechno stokrát líp než ja se to stalo a já už nechci!..
MáárSsíí
 

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama