Už nikdy mě nepusť / 8

14. march 2011 at 20:09 | MárSsí* |  Storky*
"Nemyslel jsem si to o tobě.." Pustila jsem se ho a z otazníkem na duši prohodila "Co?"...Vzdechl si a nebyl schpný to ani říct.."Chodit se svým bráchou že ti to neni blbý..Já vážně si tohle o tobě nemyslel Marťo , tohle ne.."..Můj život nabral zase trochu jiný směr pádua věděla jsem že má pravdu, nepřemýšlela jsem nad tím že se to dozví.


"Prosím nech si to vysvětlit.." ..."Ne Marťo tenhle boj nemá smysl.." ..Nemá? Proč to říkáš? Tenhle rozhovor vede k dojemnostem a jestly mi brzo neskočí kolem krku tak budu brečet."Já..Já..Prosím nech si to vysvětlit.." On pustil ruku z kliky .."Jo!!Tak povídej, no dělej!" Začínala jsem cítit, že je mu jasné že nemám co říct, byla jsem na konci cesty. ."E...emm.." ..On se koukal na mě z výrazem že se ve mě moc sklamal, že netušil co jsem zač. "Vidíš..Víš myslel jsem že si jiná, jenže si stejná jako ostatní , myslíš jen sama na sebe , abys ty byla šťastná a to co chtějí ostatní to už je ti jedno!" a zabouchl za sebou dveře.A já se pomalu ale jistě skládala k zemi, má pravdu nikdy jsem nemyslela na to jak se cítí ostatní a co vlastně chtějí.
Odkráčel si svou cestou a já měla strašný strach že už ho nikdy neuvidím. Lidi přicházejí odcházejí a zanechávají po sobě rány,cítim k němu něco, a jsem naštvaná na Michala, vím o co mu šlo, zničit mi krásný vztah co začal, teď však skončil a já se musím zvednout a hrát štastnou jakoby mi nikdo nikdy neublížil.Zvedla jsem se a šla dál ikdyž mi slzy tekly šla jsem, protože jsem věděla že se Martina nejmenuji jen tak pro nic za nic,pořád jsem utišovala bolest, že odešel.Skládala jsem se k zemi a šla do koupelny kde jsem si napustila vanu a cítila jsem ulevu , voda se pomalu barvila na červenou ,na ruku si vyřezala I AM LOST.
Bála jsem se zítřku, co se mi zase přihodí a pomalu jsem začínala strácet pojem o reálném životě, ocitla jsem se mezi růžovými mraky , letěla jsem nahoru, nahoru ...Zavírala jsem oči a růžové odlesky mi napovídali že zítra mě už nic nezradí...
Měla jsem strach z reality, protože vše krásné trvalo jen chvíli , před zhruba týdnem se mi zhroutil svět , byla to obrovská rána a já Martina jsem strácela svoje iluze o šťastném životě......
 

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Reklama