Téma - Blood

29. april 2011 at 23:26 | ..ℳárSsí* |  Píšu podle zadání...

"Slzy ti stekli po tváři a KREV ti teče po ruce sedíš v samotě na zemi máš rozbitý srdce, všude kolem ticho a ty nevíš co se děje , kam zmizela naděje? - Do prdele. Všude jen chlad kam zmizelo světlo? Všichni čekaj sílu , ale ty zažíváš peklo, všichni čekaj úsměv , ale ty nezvládáš všechno..." Alex Stage.
Byl pozdní večer, první máj, večerní máj byl lásky čas..Hrdličin zval ku lásce hlas, kde boroví zaváněl háj..
Dobře je máj a já tu sedím polomrtvá na lvičce se vztekem v ruce zabít jednoho borce co mi ukradl srdce. Nikdy se nestřetnou naše ruce a nikdy se nepolíbíme opravdově na své rty a tak tu smutním a říkám si kdy už ta láska k němu skončí. Vidím jak se svými rty naklání k těm mým jenže sotva někdo zachrochtá na útěchu po cestičce k dalším růžovým stromům , povím vám že jem se vzbudila ze svého snu. Napřáhla jsem se k růžovým květům co mě vábí vůní pravé romantiky a sotva si uvědomým kdo vlastně prochází už je pozdě. Prošel on, on a jedna..kvočna co si říká miss český republiky.Zvedla jsem se a z knedlíkem v krku pozorovala jak jí líbá na ty její umělé rty. Začínala jsem bláznit a tahat se za vlasy, a říkala jsem si jestli jsem dementní, jestli to není jen sen nebo jsem vážně debil. No dobře jenže v tom jsem se vzbudila, nejprve jsme viděla krásné květy a opodál stál jeden kluk. "Marťo je máj co tu jsi tak sama? A spíš tu na lavičce? Neblázni". Chytl mě za ruku a já jsem se málem zhroutila , můj princ přijelna bílém koni? Určitě mě tady políbí a bude se mnou chodit. Budem štastní až do konce sého života, ano je to pravá láska. Eh, přesně to jsem vám chtěla říct už je to rok co jsem s ním eh chodím. Jenže ne, teď už je to po rozchodu , zrovna dnes 1. Máje našeho spojení, také rozpojení a proto tu sedím tak sama a vzpomínám na ten den kdy mi řekl že chce jenom mě a žádnou jinou. Že je prý každá pro něj cizí a já jsem jedinečná. Rok ty a já? Myslíš že bych zapoměla? NE. Mysíš že tě pořád marně hledám? NE, nepřiznám to, NE. Nemusíš se o mě bát . Zarazila jsem si třísku do ruky a pomalu ji vytahovala, začínala jsem se bát že zítra , zítra ach. Já se nevzbudím bez něj? Ne, on byl ten růžový květ nad hlavou, moje první a poslední láska. Poslední? Ano, poslední protože já bez něj nebudu žít. Byl jsi můj růžový květ, růžová co se pomalu barví na červenou, tmavě rudou rži, která má ostré ostny co jsem si zabodla přímo do srdce, tedy do poloviny srdce a barvila se má peřina ve 3:00 v noci do červené barvy- Tak tedy, první máj - Poslední máj.

 

New comment

Log in
  Don't you have your own web yet? Create it for free on Blog.cz.
 

Actual articles

Advertisement